Masáže

Bowen masáže

"The Gentle Touch - Jemný dotyk"Masáže

Co je Bowenova technika?
Bowenova technika patří mezi holistické, velmi šetrné, zcela neinvazivní a nediagnostické metody, kdy tělo je vnímáno jako celek, bez zaměření na problematické partie. Můžeme ji popsat jako velmi jemnou a šetrnou manipulaci s měkkou tkání (svaly a šlachy). Skládá se z jednotlivých pohybů přes určené a přesně definované body lidského těla. Unikátní je právě tento pohyb, kdy bowenista svými prsty nebo palci pohybuje kůží přes sval nebo šlachu, poté vyvine velmi jemný tlak (asi jako bezbolestný tlak na oční bulvu) a po krátké čekací době a stále pod stejným tlakem sklouzne s kůží zpět. Mezi jednotlivými sériemi pohybů, tzv. procedurami, jsou krátké 2-5 min. pauzy. Ty poskytují tělu čas k dokonalému "zpracování" informace a umožní maximální využití těchto pohybů. 

Jak tato technika působí?
Přesný mechanismus působení není znám. Tato technika působí na několika úrovních: fyzikální, chemické a psychické (emocionální). Existuje několik teorií závislých na úhlu pohledu: od medicinského až po vysvětlení vycházející z orientální medicíny. Specifické body, přes které se pohyby provádějí, jsou často křižovatkou krevních a lymfatických cév s nervovými vlákny a meridiány. Jemný tlak a šetrná manipulace pomáhají stimulovat krevní a lymfatickou cirkulaci, dochází k mírnému dráždění nervových zakončení a ke stimulaci energetických drah. Zlepšuje se místní prokrvení a lymfatická drenáž, dochází k nastolení homeostáze, uvolňují se energetické bloky a tím může být obnoven přirozený tok energie. Sval reaguje na tyto impulsy relaxací (uvolněním) a velmi často dochází k přerušení spirály bolesti. Upravením "vnitřního prostředí" může tělo uplatnit své sebehojivé procesy.Velmi často je tato metoda používána ve fyzioterapeutických nebo chiropraktických ordinacích a masážních salonech. Dalším vysvětlením techniky je propojení jednotlivých částí těla s mozkem drážděním specifických receptorů. Tyto minimální podněty mohou napomoci znovuobnovit integritu centrální nervové soustavy s periferními oblastmi. Nicméně vše jsou to jenom názory a dohady a každý z nás si může na základě vlastních zkušeností a znalostí vytvořit tu svou osobitou teorii. 

Jak vznikla Bowenova technika?
Bowenova technika je poměrně mladá a ještě neznámá. Vymyslel ji a zavedl do praxe Australan Tom Bowen (1916-1982). Pracoval jako truhlář, neměl tedy medicinské vzdělání, ale byl vášnivý sportovec, sám trénoval místní fotbalový klub a jako masérský samouk po každém zápase své mužstvo masíroval. O tom jak tuhle metodu objevil nikdy nehovořil. Možným impulzem pro něj mohlo být setkání s fyzioterapeutem, věhlasným masérem a chiropraktikem Ernie Saundersem. V roce 1952 otevřel kliniku a brzy se stal vyhlášeným léčitelem. Svou techniku neustále zdokonaloval a vyvíjel. Jeho asistenti popisovali Tomovu vynikající schopnost číst lidské tělo a rozpoznat hlavní problém. Toto nadání mu umožnilo aplikovat jen několik cílených pohybů z jeho techniky k dosažení výsledku. Úspěšnost jeho zákroků se tradovala kolem 85-90 % a byl schopen ošetřit až 13 000 klientů ročně.Toto číslo není zdaleka konečné, neboť zdarma léčil děti a sociálně slabší.

Kdo je Jock Rudock?
Po absolvování Bowenovy techniky, (učitelem mu byl jeden ze šesti žáků T. Bowena) si otevřel vlastní praxi v rodném Skotsku, kde dosahoval velmi výrazných úspěchů. Ve svých kurzech prezentuje jak původní Bowenovu techniku , tak vlastní poznatky a zkušenosti. V současné době je Jock Rudock poradcem pro Bowenovu techniku při Institutu komplementární medicíny v Londýně. Působí jako lektor Bowen International Foundation, jedné ze škol, prezentující tuto techniku ve velké Británii a ve světě. V roce 1997 se stal průkopníkem Bowenovy techniky na Havaji, v roce 1999 v Zimbabwe a v roce 1997 se představil poprvé v ČR. Nyní vyučuje své kurzy v mnoha zemích, mj. USA, Velké Británii, Irsku, jižní Africe a Norsku. Pod Jockovým vedením absolvoval kurzy také první slepý masér v Evropě. 

Indikace pro Bowenovu techniku:
Vzhledem k obecnému použití Bowenovy teniky neuvádíme konkrétní diagnózy, obecně však tuto techniku lze možno použít při chronických onemocněních pohybového, lymfatického a imunitního aparátu.